
V týdnu uklízečka, o víkendu spisovatelka
To se asi tím psaním neuživíš, viď?
Nenápadná věta, kterou mě okolí zaklíná. Já si ji však jako správná čarodějka nepouštím k tělu. Možná jsem bláhová, anebo taky ne.
Možná je pár umělců, kteří "vystřelili" ke hvězdám rychleji než já, ale každý má své tempo. A já jdu tak rychle, jak je to jen v dané situaci možné.
Moje úspěchy teprve zažehávají motory, tudíž je potřeba dělat i něco, co by přineslo trochu peněz do rodinného rozpočtu.
A co jiného dělat, abych nemusela přehrávat softwary mezi prací a psaním? Abych i během výdělečné činnosti mohla splétat příběh Idy? Hadr, kýbel, povlečení.
Víte, kolik se toho dá vymyslet během převlékání deseti postelí? Že ty nejlepší zápletky vznikají během umývání sprcháče?
Takže… ještě umyji mnoho oken, převleču spoustu peřin, ale to nevadí. Příběh Idy, jako život správné ženy, zraje jako víno.
Uklízečkám čest!
PS: Psaní mě jednou uživí
